Žitavská postní plátna

Kurzfassung: 
Ke dvěma výjimečným pamětihodnostem Žitavy patří dvě v Německu ojedinělá postní plátna. Velké Žitavské postní plátno z roku 1472 zobrazuje 90 scén ze Starého a Nového zákona od Stvoření světa až po Poslední soud. Malé Žitavské postní plátno z roku 1573 znázorňuje monumentální scénu ukřižování, kterou rámuje 30 pašijových symbolů (Arma Christi). Předvelikonoční 40 dnů čítající Popelečnou středou počínající a Velikonoční nedělí končící (ostatní neděle se do této doby nepočítají) čas je pro křesťany časem odříkání, pokání a naladění se na Velikonoční svátek (Z mrtvých vstání). Poprvé ca v roce 1000 n.l. je zmíněn zvyk, zahalovat plátnem oltářní prostor kostela včetně všech relikvií. Tato plátna byla nazývána „hladová plátna“ (Hungertuch) nebo taky „plátna tužby“ (Schmachtlappen), protože jejich účelem bylo ukrývat nejsvatější relikvie před zraky „hladovějících“ či „toužících“ věřících. Fyzický půst byl doplněn eucharistickou abstinencí, proto se tato plátno nazývala také postní plátna (lat. Velum quadragesimale). Původní postní plátna bývala zřejmě jednobarevná – fialová (barva pašijové doby) a jejich smysl byl pouze v zahalování oltáře. Později byly zdobeny vyšívanými či malovanými motivy z dějin spásy. Tak vznikaly více čí méně velké textilní bible s různě bohatým obrazovým programem. Do dnešní doby se zachovalo pouze jen několik málo takovýchto důkazů středověké zbožnosti a jedním z nich je právě Velké Žitavské postní plátno. Plátno vytvořené v roce 1472 neznámým umělcem je 8,20 m vysoké a 6,80 m široké a patří mezi nejstarší a největší na světě. Rozděleno jako šachovnice na 10 řádků o vždy 9 polích je na něm znázorněno 90 motivů ze Starého a Nového zákona od Stvoření světa až po Poslední soud. Celkem 45 obrazů se vztahuje na Starý zákon a 39 na Nový zákon. Šest obrazů pochází z apokryfů a vyobrazuje příběhy o Marii. Tento typ postních pláten je označován jako „Políčkový typ“ (Feldertyp). Ve světě je dochováno pouze 18 exemplárů a v Německu pouze jeden jediný, a to právě Velké Žitavské postní plátno.
Absatz: 
Titel: 
Velké Žitavské postní plátno z roku 1472 a Malé Žitavské postní plátno z roku 1573
Řada 1, obrázek 1 Velkého Žitavského postního plátna z roku 1472
Výřez z Velkého Žitavského postního plátna
Text: 

Předvelikonoční 40 dnů čítající Popelečnou středou počínající a Velikonoční nedělí končící (ostatní neděle se do této doby nepočítají) čas je pro křesťany časem odříkání, pokání a naladění se na Velikonoční svátek (Z mrtvých vstání).

Poprvé ca v roce 1000 n.l. je zmíněn zvyk, zahalovat plátnem oltářní prostor kostela včetně všech relikvií. Tato plátna byla nazývána „hladová plátna“ (Hungertuch)nebo taky „plátna tužby“ (Schmachtlappen), protože před „hladovějícím“ či „toužícím“ věřícím ukývají pohled na nejsvatější relikvie. Fyzický půst byl doplněn eucharistickou abstinencí, proto se tato plátno nazývala také postní plátna (lat. Velum quadragesimale).

Původní postní plátna bývala zřejmě jednobarevná – fialová (barva pašijové doby) a jejich smysl byl pouze v zahalování oltáře. Později byly zdobeny vyšívanými či malovanými motivy z dějin spásy. Tak vznikaly více čí méně velké textilní bible s různě bohatým obrazovým programem. Do dnešní doby se zachovalo pouze jen několik málo takovýchto důkazů středověké zbožnosti a jedním z nich je právě Velké Žitavské postní plátno.  Plátno vytvořené v roce 1472 neznámým umělcem je 8,20 m vysoké a 6,80 m široké a patří mezi nejstarší a největší na světě. Rozděleno jako šachovnice na 10 řádků o vždy 9 polích je na něm znázorněno 90 motivů ze Starého a Nového zákona od Stvoření světa až po Poslední soud. Celkem 45 obrazů se vztahuje na Starý zákon a 39 na Nový zákon. Šest obrazů pochází z apokryfů a vyobrazuje příběhy o Marii. Tento typ postních pláten je označován jako „Políčkový typ“ (Feldertyp). Ve světě je dochováno pouze 18 exemplárů a v Německu pouze jeden jediný, a to právě Velké Žitavské postní plátno.

Accordion: 
Accordion Element: 
Titel: 
Velké Žitavské postní plátno z roku 1472
Accordion Inhalt: 
Velké Žitavské postní plátno zobrazuje 90 scén ze Starého a Nového zákona od Stvoření světa až po Poslední soud
Velké Žitavské postní plátno z roku 1472
Text: 

Velké Žitavské postní plátno je obětní dar žitavského obchodníka kořením a obilím jménem Jacob Gürtler, který se nechal vyobrazit v levém dolním okraji plátna stojíc u stolu a držíc malý pytlíček koření. Mezi lety 1472 a 1672 zahalovalo toto plátno každoročně mezi Popelečnou středou a Bílou sobotou oltářní prostor Kostela sv. Jána (Johanniskirche). Ačkoliv se Martin Luther snažil postní plátna coby tzv. „papežský kejklířský kousek“ vypudit postní z kostelů, přestálo Žitavské postní plátno jako zázrakem reformaci přestálo v takřka neporučené podobě, což mimo jiné svědčí o tolerantním způsobu proměny konfesijní kultury, která v Horní Lužici proběhla zcela jinak než v ostatní Evropě.

Šťastnou náhodou se někdo postaral o to, že bylo Velké Žitavské postní plátno po jeho posledním známém použití uloženo d jedné z místností žitavského františkánského kláštera (Franziskanerkloster). Když zde byla později zřízena knihovna, zmizelo plátno za knižními regály a upadlo v zapomnění. Když pak dne 23. července 1575 propukl ve městě ničící požár, při němž shořelo 80 procent všech tehdejších budov, včetně Kostela sv. Jána (Johanniskirche), zůstaly klášter a s ním i postní plátno jako zázrakem ničivých plamenů ušetřeny.

Když pak bylo v roce 1840 postní plátno náhodou znovu objeveno, způsobilo to senzaci. Pozdější saský král Johann si jej vyžádal jako výpůjčku pro Muzeum Saského Královského Spolku Starověku, sídlící v paláci v drážďanské Velké Zahradě (Großer Garten). Zde bylo žitavské Velké postní plátno po 34 let výjimečnou pamětihodností. V roce 1876 bylo převezeno zpět do Žitavy a ukazováno pouze při zvláštních příležitostech, naposledy při příležitosti Oslav Tisíciletí Horní Lužice v roce 1933 v Kostele sv. Kříže (Kirche zum Heiligen Kreuz).

O šest let později vypukla druhá světová válka. V únoru roku 1945 byl drahocenný exponát přenesen před blížící se frontou do sklepení ruin hradu Oybin. V květnu bylo postní plátno objeveno sovětskými vojáky, kteří jej roztrhali a použili jako ochranu před deštěm pro svou v lese provizorně zřízenou saunu. Po svém stažení zanechali roztrhané, zašpiněné a částečně k nepoznání vybledlé plátno v lese jen tak ležet. Tak bylo v lese později náhodně nalezeno starším mužem, který následně zorganizoval jeho návrat do Žitavského muzea. V následujících desetiletích vznikla kolem této sovětské kulturní ostudy pevná hradba mlčení. Když bylo plátno ještě před sametovou revolucí alespoň částečně vyčištěno, podařilo se byl shodou dalších šťastných okolností zprostředkovat kontakt s restaurátorskou nadací Abegg-Stiftung, zabývající se restaurováním textilních památek. Zde byla okamžitě rozpoznáno jako „umělecké dílo světové hodnoty“. Od roku 1999 je plátno trvale vystaveno v největší muzejní vitríně na světě (Guinessova kniha rekordů) v muzeu „Kostela sv. Kříže“ (Kirche zum heiligen Kreuz).

Otvírací dobu a cenu vstupného zjistíte v našem  návštěvnickém centru Městských muzeí města Žitavy . Nabízíme také kombinované a skupinové vstupenky.

Titel: 
Malé Žitavské postní plátno z roku 1573
Accordion Inhalt: 
Malé Žitavské postní plátno z roku 1573
Malé Žitavské postní plátno z roku 1573
Text: 

V roce 1573 neznámým umělcem dle předlohy lutyšského umělce Lamberta Lombardského vytvořené malé postní plátno je jediným postním plátnem, které bylo vytvořeno na objednávku evangelické obce. Tato skutečnost představuje další důkaz pro tolerantní průběh štěpení víry v Horní Lužici. Do roku 1684 zahalovalo toto plátno oltářní prostor Kostela sv. Jána (Johanniskirche).

Plátno široké 3, 40 m a vysoké 4, 15 m lze „malým“ nazývat pouze ve srovnání s svým „velkým bratrem“, velkým Žitavským postním plátnem. Vzhledem ke své ojedinělosti mezi plátny typu Arma Christi, které se nacházejí v Německu, a jako jedno z pouhých šesti exemplářů tohoto druhu platí celosvětově za obzvlášť velkou cennost. Je na něm vyobrazeno monumentální scéna ukřižování. Marie, Jan a u kříže klečící Marie Magdalena vzhlížejí k umírajícímu. Kolem Ježíše poletuje anděl a do poháru sbírá krev vytékající z Ježíšova boku. Lebka a kost v levém rohu symbolizují Adama, s nímž přišel na svět hřích, větvička vyrážející z mrtvého pařezu symbolizuje naději. Celá scéna je zarámována celkem 30 pašijovými symboly: Veroničin šátek který zobrazuje VERA IKON (prvý obraz Ježíše), dále konvici a mísu v níž si Pontius Pilatus omýval ruce, trnovou korunu, dále háv Ježíšův, hřebíky, jimiž byl ježíš ukřižován apod. Na spodní části rámu je vyobrazeno Ježíšovo sestoupení pekel.

Celkem 99 let bylo Malé postní plátno společně s Velkým postním plátnem používáno, z toho posledních 12 let už pouze samostatně. V roce vzniku Městského muzea v Žitavě se stalo součástí jeho expozice, kde bylo vystavováno až do roku 1968. Poté bylo silně znečištěné a několika trhlinami narušené plátno vystavováno pouze při zvláštních příležitostech. V roce 1994 pak bylo v dílnách nadace Abegg-Stiftung vyčištěno a kompletně restaurováno. Stehjně jako v muzeu Kostela svatého Kříže bylo v Kulturně historickém muzeu Františkánského kostela ( Franziskanerkloster) mezi lety 2003 až 2005 vyhrazena zvláštní samostatná místnost, ve které je plátno od listopadu 2005 trvale vystaveno.

Otvírací dobu a cenu vstupného zjistíte v našem  návštěvnickém centru Městských muzeí města Žitavy . Nabízíme také kombinované a skupinové vstupenky.

Titel: 
Třetí Žitavské postní plátno
Accordion Inhalt: 
Text: 

Město Žitava se chlubí dvěma cennými postními plátny z doby pozdního středověku a raného novověku, která jsou právem obdivována domácím i zahraničním publikem. Tyto postní plátna jsou ovšem vystavována muzeálně, jejich původní funkce, kterou je zakrývání oltáře a relikvií během velikonoční doby pokání, je návštěvníkům sice během prohlídek vysvětlována, plátna jsou nicméně k vidění celoročně.

Když měla paní Dr. Mechthild FLury-Lember, dlouholetá vedoucíá textilní restaurační sekce nadace Abegg-Stiftung v Riffisberku nedaleko Bernu a čestná občanka Žitavy na podzim roku 2008 v muzeu Kostela sv. Kříže ( Kirche zum Heiligen Kreuz)  přednášku o Turínském plátně (Turiner Grabtuch), zrodilo se přání, oživit tuto původní liturgickou funkci postních pláten pořízením kopie této vzácné relikvie. Proto zakoupila žitavská fara Navštívení panny Marie ( Mariä Heimsuchung) v Turíně cennou kopii Turínského plátna, které od roku 2009 zakrývá společně s velkým plátnem během velikonoční doby pokání nejvyšší oltář kostela. Na plátně jsou vyobrazena slova s Evangelia sv. Marka:

„Josef zakoupil lněné plátno,
sundal Ježíše z kříže,
zavinul jeho tělo do plátna
a položil ho do hrobu,
vyhloubeného do skály.“
Mk 15,46

INásleduje text z 1. Petrova dopisu v německém, českém a polském jazyce:

„On donesl naše hříchy na svých bedrech až na dřevěný kříž, abychom byli mrtví vůči hříchům a abychom žili pro spravedlnost. Jeho utrpením jste vykoupeni."
1 Petrus 2,24

Jelikož bývají v katolické církvi tak významné události spojovány s požehnáním, a protože bylo zapotřebí vytvořit spojení s oběma historickými plátny, pozvala katolická obec dne 1. března 2009 všechny zájemce k „Jízdu za třemi plátny“ (Drei-Tücher-Fahrt). Obzvlášť radostnou událostí bylo, že pozvánku přijal papežský vyslanec pro Turínské plátno, pan Giuseppe Ghiberti z Turína. Od té doby se Jízda (Fahrt) za třemi plátny (Drei-Tücher-Fahrt) koná pravidelně každou 1. neděli doby postní. Pouť začíná před velkým Žitavským postním plátnem a vede přes malé Žitavské postní plátno až k postnímu plátnu v žitavském Kostele sv. Marie ( Marienkirche).

Samozřejmě že se krátké vzdálenosti mezi jednotlivými kostely nepřekonávají autem či jiným dopravním prostředkem.  Slovo “jízda“ (Fahrt) je staré německé slovo znamenající původně „vydat se na cestu“, „být na cestě“, „putovat“ V dnešní době nahrazujeme tento výraz slovem „Pouť. V dřívějších dobách byly oblíbené tzv. Pouťě za cennými relikviemi. Nejznámější je Pouť v Aachen, která se od roku 1239 koná každých sedm let.

Otvírací dobu a cenu vstupného zjistíte v našem  návštěvnickém centru Městských muzeí města Žitavy . Nabízíme také kombinované a skupinové vstupenky.

Titel: 
Konference 13.-14.9.2019
Accordion Inhalt: 
Muzeum Kostela Sv. Kříže "Kirche zum Hl. Kreuz Zittau"
Text: 

Dvacet let Muzea Kostela Sv. Kříže - Velké Žitavské postní plátno. Problémy a nové cesty využití prostorů kostela.

V roce 2019 se blíží již 20tileté výročí slavnostního otevření Muzea Kostela Sv. Kříže a zpřístupnění Velkého Žitavského postního plátna (1472) veřejnosti. Od té doby navštívilo kostel a jeho muzejní prostory více než půl miliónů návštěvníků. K této příležitosti se bude ve dnech 13. a 14. září 2019 v Žitavě konat konference na téma "Nové využití kostelních prostor", na téma, které je dnes aktuálněší než kdy jindy.

Přestavbou prostor Klášterního Kostela v roce 2017 je nyní v Žitavě  již druhý kostel využíván k muzejním účelům. Prostory Klášterního Kostela jsou rovněž součástí Kulturněhistorického muzea Františkánský klášter ve kterém jsou veřejnosti vystavovány Žitavský Poklad epitafů. Narozdíl od Kostela Sv. Kříže je Klášterní Kostel i nadále využíván k církevním účelům, převážně ke konání zvláštních bohoslužeb. Taková řešení ukazují na pestrost způsobů nakládání  se sakrálním dědictvím.

 

Social Content: Drucken, Mail, Sociallinks